kvítí, pro které slunce svítí.

OSCAROVÝ LEONARDO DICAPRIO

29. února 2016 v 23:22 | Wendy Flowers
Dnes je vážně úplně jedno, co jste udělali nebo neudělali, nikdy to nikoho nebude zajímat a nebude si to pamatovat, protože Leonardo dnes konečně získal Oscara!!!! RIP všechna meme, konečně se nejedná o photoshop!


Já jsem to tušila - věděla - věřila jsem v to, že si ho tentorkát za tak skvělý výkon, jako v Revenant předvedl, skutečně odnese. Gratulace, gratulace, gratulace!

THE LANGUAGE OF FLOWERS

5. dubna 2014 v 9:09 | Wendy Flowers

Řeč květin či květomluva. ( V angličtině The language of flowers, nebo někdy také floriography) Předem se omlouvám za použití anglického výrazu v nadpisu článku, ale připadá mi takový - vznešenější, než jeho převedení do češtiny. ( Což se mi popravdě řečeno moc často nestává, protože čeština je ohromně bohatý a krásný jazyk. Takže většinou shledávám daleko hezčími slova do češtiny převedená či spíše ta českého původu. Toto slovní spojení je jedna z výjimek. )

Když darujeme květinu, obyčejně to znamená, že máme k osobě, pro kterou je květina určena, nějaký vztah. Květiny se všeobecně dávají z lásky a galantnosti, z přátelství, nebo jako poděkování někomu za něco. V takovém případě se obyčejně na symboliku dané kytice moc nehledí, většinou se vybírá podle vkusu dárce, či podle toho, jakou má ona osoba v lásce a technicky vzato stačí, aby byla krásná a tím plnila svou funkci - potěšit. Co když nám však ale skutečně někdo chce darovanou květinou něco sdělit?


Řeč květin se stala jedním z méně podstatných, přesto však velmi oblíbených komunikačních prostředků, kdy prostřednictvím využití darované květiny, můžete osobě, jíž je květina určena, sdělit spoustu věcí, jako například co k dané osobě cítíte. Je to umění promlouvat k člověku bez použití jediného slova. Již z 18. století existují zmínky o tzv. komunikaci skrze květiny, kdy si Lady Mary Wortley Montagu dělala záznamy o významech květin.

ALBINISMUS

1. dubna 2014 v 19:19 | Wendy Flowers

Dnes je prvního dubna, takový krásný den. Takový vhodný pro psaní článku. Prostřednictvím blogu bych chtěla s vámi sdílet své zaujetí pro výjimečné anomálie. Ať už se týkají čehokoliv, ráda si čtu o zvláštních poruchách, nemocech, dějích, které probíhají na naší Zemi a tak celkově o všem, co je nějakým svým způsobem nevšední, zejména však zajímavé a nějakým způsobem poučné. Albinismus je velmi vzácné kožní onemocnění vyznačující se světlou až zcela bílou barvou pokožky těla, vlasů a chlupů. Lidé, kteří trpí albinismem, jsou velmi náchylní na sluneční záření, které kvůli nedostatku melaninu, který chrání kůži před UV zářením, mívají těžké zdravotní problémy. Kdo vlastně jsou lidé, kterým se přezdívá bílé perly, či v poněkud kuriózním tónu - živé sochy a kteřým je i v současné době přisuzována magická moc?


Jak víme, pigment je barevná látka, kterou obsahují buňky a ty podle svých vlastností (barvy) zbarvují pigment v těle. Na světě existují tři lidské rasy, a každá z nich má specifický obsah melaninu v kůži a specifické fyziologické znaky. Tato nemoc se ovšem nevyskytuje pouze u lidí.

Albinismus je velmi vzácné kožní onemocnění, které se může vyskytovat u všech tří typů lidských ras a také u zvířat. Vyznačuje se sníženým nebo úplným nedostatkem pigmentu - především melaninu.

proč je obloha modrá?

21. listopadu 2013 v 21:35 | liška

Když mi učitel ve škole zadá nějaký domácí úkol, zatvářím se obyčejně dost odměřeně s typickou otákou typu: "proč právě já?" nebo "co si to proboha myslí, úkoly na střední?" Pokud jste z těch, kteří se topí v luxusu bezstarostnosti, upřímně, nejste na tom o moc lépe. Někdy, skutečně pouze párkrát do roka, se totiž vyskytne světlá výjimka a učitel zadá úkol, který je natolik zajímavý, že je dobré se jím, alespoň na chvíli, zabývat.


Napadlo vás někdy, při pohledu na nebesky modrou oblohu, proč je vlastně modrá? Víme, že díky tomuto zbarvení se naší planetě přezdívá "Modrá planeta". Toto téma by ve skutečnosti zasluhovalo dlouhodobější zájem, ale protože nehodlám mít úkol na sto stran a protože to nemusím mít na sto stran a stačí stručně, tak tedy stručně řečeno..

Světlo, které osvětluje oblohu se skládá z poměrně širokého spektra barev ( je to červená, oranžová, žlutá, zelená, fialová a pochopitelně modrá.) Důkaz toho, že se světlo skutečně skládá ze všech těhto barev je duha.

IMAGINE

1. srpna 2013 v 11:18 | Wendy Flowers

Na jednom ze svých starších blogů jsem dala takovýto článek. Je to strašně poutavá podívaná a lidská představivost v tom také hraje svou roli, i když ne takovou, protože vše to vlastně díky počítačovým vymoženostem vidíme. Napadlo vás někdy si představit, jaké by to bylo, mít tak blízko na obloze planetu našeho slunečního systému, namísto našeho Měsíce? Tyto montáže se mi strašně líbí a sama za sebe můžu říct, že by to vypadalo fantasticky.

Kdybych si měla vybrat, co na noční obloze bych místo Měsíce chtěla obdivovat, (nesmíte brát prosím v potaz, jaké fyzikální síly by s tím byly v rozporu a jak moc je to nemožné ) řekla bych, určitě Saturn ( na který by bylo velmi zajímavé / jestli ne nejzajímavější ze vše ostatních planet/ podívání.) a Jupiter nebo Mars.

Zvědavci nechť rozkliknou celý článek - musí to být překvapení (:

HETEROCHROMIE

16. července 2013 v 8:08 | Wendy Flowers

Duhovka (iris) je část oka, která se nachází mezi rohovkou a nitrooční čočkou a její funkcí je barevnost oka. Když na svět přijde malé miminko, jeho oči jsou - víceméně ve všech případech - modré či šedomodré, je to proto, že novorozenci mají velmi malé množství melaninu. Ke změně barvy dochází vlivem slunečního záření, ale barvu, kterou oči nakonec získají, určuje koncentrace (množství) melaninu právě v duhovce, a zde také platí, že čím více melaninu - tím tmavší oči. Je však spousta dalších vlivů, které ovlivňují barvu očí, a tak je tedy jisté, že na světě nenajdeme dva jedince, se shodnýma očima.

V případě, že duhovka obsahuje pigment na obou stranách, světlo které vstupuje do oka se odráží takovým způsobem, že barva duhovky je hnědá. U dalšího typu očí se na povrchu duhovky nenachází pigment, nebo jen ve velmi malém množství. Světlo reaguje na šedá duhovková vlákna a duhovka tak získává modrou barvu. Velikost a vzdálenost vláken a stromatu buněk duhovky podmiňuje, získá-li oko barvu čistě modrou, nebo zelenou. ( Dochází také ke smíšení barev - tedy vzniku tzv. modrozelené barvy).

My, protože nežijeme na území skandinávských zemí (kde jsou nejčastější modré oči), či ve přímořských státech (oblasti s nejčastějšíma hnědýma očima), nemáme specifickou barvu očí. Proto mají Češi všechny druhy barev očí a výrazně jedna z nich nepřevládá.


Heterochromie je velmi vzácný (vyskytuje se přibližně u 1% populace) stav duhovky, kdy se v očích člověka nalézají dvě, nebo i více barev. Heterochromie nemusí být pouze očí, často k ní dochází také u barvy kůže či v barvy vlasů - ale nejčastěji se hovoří právě o heterochromii očí, protože je nejnápadnější, dle mého názoru nejkrásnější. Nevím, jak tuto anomálii vnímá čtenář článku, ale mě naprosto fascinuje, doslova okouzluje, proto musím alespoň těmito několika slovy poslat tuto zajímavost dál. :) Nevyskytuje se pouze u lidí, dochází k ní také u zvířat, zejména u koček, nebo sibiřských huskyů.

pár hloupých keců o tetování

13. července 2013 v 12:21 | Wendy Flowers

Co vlastně je tetování? Strašně ráda bych někomu sdělila, jak to vidím já s touto, mnohými zatracovanou a věčně neoceňovanou záležitostí, a kde je pro takové tlachání lepší místo, než právě na blogu? Blog nám umožňuje vysílat své myšlenky dál, až k lidem, které třeba zajímají, mají podobné problémy či pocity a soucítí s námi, někdy si u našeho názoru pokývají hlavou a řeknou si "to je pravda" nebo "tak to cítím taky." Upřímně děkuji za každou takovou duši.


Tetování je podle všeho určitý druh kresby, kterou tatér za pomoci svého náčiní, tedy jehly a barviček, nanese pod kůži a vytvoří tak na vašem těle jedinečné dílo. Je to dílo mnohými odsuzované, mnohými uctívané.

Tetování, nebo chcete-li kérka, má své rozšíření takřka po celém světě a přízeň milionů a milionů lidí. Cílem tohoto umění není oslňovat okolní svět, ale napomoci seznámit společnost s majitelem takového skutečného a opodstatněného výtvoru. Výběrem správného kousku se většinou lidé zabývají déle, než pět minut, proto můžeme s určitostí říct, že u většiny nositelů kérek se nejedná o malichernost nebo krátkodobou záležitost. / fakta, proč ne? Tetování do určitých partií bolí a zbavovat se ho, je u některých míst téměř nemožné, nebo až trýznivě bolestivé. A kapsa bude přirozeně taky o něco lehčí / Pravda, sama tetování nemám, a někdo si řekne "ta ale napovídá a sama nic takového nemá." Budu reagovat.

Ano, je to pravda a říkat si to můžete, ale číst o onom procesu a získávat o něm informace je důležitá a nedílná složka toho, být jenou nositelem něčeho výjimečného. Je to prevence k tomu, že přijdete do salónu, vyberete si motiv, nebo jej tatérovi předložíte, posadíte se do křesla a řeknete "Jé, to je jehla." Hledám, čtu a informuji se o tom, protože mě to zajímá a jednou, až na to budu připravená, si tetování dát nechám. / A doufám, že to nebude zase tak dlouho trvat, ale nikdo neví, co bude zítra, natož za měsíc :)) /

 
 

Reklama